|
|
Ekonomie náboženství: analýza darů v Římskokatolické církvi v České republice
Švejdová, Amália ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ekonomii náboženství, která zkoumá řadu vzorců chování týkajících se náboženského trhu; míru participace na náboženských aktivitách, výši dobrovolných darů, kvalitu činnosti náboženských institucí aj. Tato práce se snaží aplikovat ekonomii náboženství na situaci v České republice, zabývá se náboženským trhem, postavením a rolí Římskokatolické církve. Rozbor vztahu státu a církve a jím determinované financování nám dovoluje zkoumat míru finanční participace věřících na chodu církve. Na empirických datech jsou testovány pomocí regresní analýzy hypotézy ohledně vztahu výše dobrovolných příspěvků, nezaměstnanosti, věku, velikosti církve, a podílu žen na obyvatelstvu. Výsledky poukazují na existenci problému černého pasažérství, ale především na fakt, že použití modelů ekonomie náboženství na český náboženský trh je možné.
|
|
|
Vznik Státního úřadu pro věci církevní
Majerová, Tereza ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje církevní politice státu od konce druhé světové války, s důrazem na postupné přebírání moci v zemi komunistickou stranou a vývoj systematické oprese církve směřující až k přijetí tzv. církevních zákonů a tím i ke vzniku Státního úřadu pro věci církevní v roce 1949. Cílem práce je zmapování vývoje vztahu mezi státem a církví a popsání vývoje systemických a administrativních změn, které v politicko-náboženském kontextu nastaly a vedly k uzákonění Státního úřadu pro věci církevní jako vrcholu vybudované infrastruktury omezující církve. Klíčová slova katolická církev; Československo; komunismus; stát a církev; systematická oprese
|
|
|
Vliv odluky na financování církví
Zeitham, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá analýzou současného stavu financování církví. Církve po schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi pobírají příspěvek od státu na provoz církví, který se od roku 2016 snižuje ročně o pět procent z původní vyplácené částky ročně. Příspěvek bude vyplácen až do roku 2029, kdy bude vyplácení ukončeno. Dále ze zákona je církvím vyplácena finanční náhrada od roku 2013 po dobu třiceti let. Otázka, kterou řešila tato práce zněla: Zda jsou církve po třiceti letech schopny se sami financovat pouze z prostředků od státu, které by v průběhu těchto třiceti let pravidelně investovaly a platily by z nich pouze mzdy v předpokládané výši příspěvku na provoz z roku 2013 a valorizované od roku 2019 ve výši předpokládané inflace. O stejnou inflaci by se zvyšovala i vyplácená finanční náhrada od státu. Výsledkem výpočtu bylo zjištění, že za daných předpokladů by uspěla pouze Římskokatolická církev. Vzhledem k tomu, že církve nenaplňují základní předpoklad investování veškerého finančního příspěvku po odečtení mzdových výdajů, nedojde ke kladné odpovědi na výše položenou otázku ani u Římskokatolické církve. Neznamená to, že by tím církve ukončily svou činnost, ale bude to jistě znamenat změny ve struktuře některých církví, změny postojů k financování a zároveň zde bude...
|
|
|
Ekonomie náboženství: analýza darů v Římskokatolické církvi v České republice
Švejdová, Amália ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ekonomii náboženství, která zkoumá řadu vzorců chování týkajících se náboženského trhu; míru participace na náboženských aktivitách, výši dobrovolných darů, kvalitu činnosti náboženských institucí aj. Tato práce se snaží aplikovat ekonomii náboženství na situaci v České republice, zabývá se náboženským trhem, postavením a rolí Římskokatolické církve. Rozbor vztahu státu a církve a jím determinované financování nám dovoluje zkoumat míru finanční participace věřících na chodu církve. Na empirických datech jsou testovány pomocí regresní analýzy hypotézy ohledně vztahu výše dobrovolných příspěvků, nezaměstnanosti, věku, velikosti církve, a podílu žen na obyvatelstvu. Výsledky poukazují na existenci problému černého pasažérství, ale především na fakt, že použití modelů ekonomie náboženství na český náboženský trh je možné.
|
host ::
RSS.